Mléčná žláza, průběh laktace a laktační křivka

K progresivnímu vývoji mléčné žlázy dochází v období puberty a dokončení funkčního vývoje, který je podmínkou zahájení plnohodnotné laktace pro výživu mláděte v době březosti samice. Sekrece mléka mléčnou žlázou začíná těsně před, během nebo těsně po porodu v důsledku změny hladin některých hormonů. Mléčná žláza skotu je rozdělena podélně na dvě půlky a každá půlka dále na přední a zadní čtvrť. Každá čtvrť má samostatnou sekreční jednotku, a je zakončena strukem.

Podívejte se na rozdílné utváření mléčné žlázy u masného skotu a skotu s mléčnou a kombinovanou užitkovostí. Na prvním obrázku vidíme typické mléčné plemeno Holštýn s užitkovostí i přes 15 000kg mléka za laktaci. Na druhém obrázku je zástupce kombinovaného plemene českého strakatého skotu s průměrnou užitkovostí 7000kg a na posledním obrázku je masné plemeno Charolais, u kterého produkce mléka během laktace slouží pouze pro výživu mláděte (přibližně 2000kg za laktaci). Rozdíly ve velikosti a utváření mléčné žlázy jsou patrné na první pohled.

Laktace

Laktace začíná po narození mláděte produkcí mleziva (kolostrum) v prvních několika dnech po porodu (cca 6dní) a následně zralého mléka, které slouží výlučně pro účely výživy mláděte u masných plemen skotu, nebo pro potřeby mláděte i člověka u kombinovaných a mléčných plemen skotu.

První mléko získané od porodu po dobu prvních tří, pěti až sedmi dní se nazývá mlezivo (kolostrum). Kolostrum má oproti zralému mléku rozdílné složení a slouží k výživě telete. Hlavní rozdíl mezi kolostrem a zralým mlékem je vyšší obsah sušiny, bílkovin a zastoupení některých minerálních látek a vitamínů. Důležitý je vysoký obsah hořčíku, který působí projímavě a usnadňuje odchod smolky. Složení kolostra se postupně mění až v mléko zralé. Produkce mléka samicí, která je vyšší než je potřeba mláďat se nazývá Dojnost. Celkové množství nadojeného mléka je vyjádřena termínem Dojivost. Pro schopnost samice rychle uvolňovat mléko, které je vyjádřeno množstvím nadojeného mléka za jednotku času se nazývá Dojitelnost. U samic, jejichž mléko slouží pouze k výživě mláďat mluvíme o Mléčnosti (prasnice, králičice…)

Laktační křivka

Laktační křivka graficky znázorňuje průběh laktace. Průběh laktace u jednotlivé dojnice lze tedy popsat množstvím nadojeného mléka v závislosti na čase. Většinou se jako jednotka času bere jeden den v závislosti na průměrném nádoji mléka v daném dni. Na počátku laktace lze pozorovat výrazný nárůst mléčné produkce s každým dalším dnem dojnice v laktaci (lze mluvit o fázi rozdoje). Tento trend se uplatňuje přibližně do 50 – 60 dne laktace, kde pozorujeme maximální průměrný denní nádoj. Tomuto období říkáme vrchol laktace - doba, kdy je u krávy dosahováno nejvyšší mléčné produkce za den. Poté začíná mléčná produkce postupně klesat. Pokles je výrazně pomalejší než je nárůst mléčné produkce na počátku laktace. Celý tento proces, probíhající až do doby zasušení dojnice, tedy doby, kdy dojnici přestaneme dojit a necháme organismus se v klidu připravovat na porod a další laktaci. Pro sjednocení hodnocení laktace se používá Normovaná laktace, což je nádoj za 305dní.

Vhodné je, aby pokles mléčné produkce nebyl příliš "rychlý" strmý ani příliš "pomalý" pozvolný. Pokles mléčné produkce hodnotíme jako perzistenci laktace. Index perzistence laktace se vyjadřuje v procentech a jeho výpočet je podle následujícího vzorce:

P2:1 = množství mléka za 101. až 200. den laktace / 1. až 100 den laktace * 100

Optimální laktační křivka má index perzistence laktace 70 – 80%. Jako příliš plochá laktační křivka je brána křivka s indexem perzistence vyšším než 81%, naproti tomu za strmé laktační křivky jsou považovány ty s indexem perzistence laktace pod 69%. Příliš strmá laktační křivka popisuje stav, kdy dochází k prudkému poklesu mléčné produkce v daném čase.